Na co si mají dát znalci pozor

Dne 10. 8. 2017 byl prvoinstančně (nepravomocně) odsouzen znalec z oboru dopravy, který vypracoval posudek v trestní věci Janoušek, pro advokáta pana Janouška. Máme informace, co soud znalci v rozsudku vytkl. Proto se snažíme je předat ostatním znalcům, aby se nedopouštěli v budoucnu stejných chyb.

Znalec potvrdil Janouškovu teorii, že nemohl ženu vidět a pravděpodobně ji nabral zpětným zrcátkem. Podle soudu je jeho posudek účelově zmanipulovaný a opomíjí kamerové záznamy, odposlechy nebo policejní prověrky na místě. Případ byl mediálně sledovaný, a proto jsou na internetu vyjádření znalce, státního zástupce i část rozsudku.

Státní zástupce upozornil, že znalec není souzen za svůj názor. „Toto řízení se nevede proto, že by pan znalec měl nějaký odborný názor. Trestní proces se vede proto, že pan obžalovaný podal hrubě zkreslený znalecký posudek, podal ho takhle úmyslně a to znamená, že se nedopustil pouze názoru, ale i trestného činu,“ uvedl státní zástupce ve své závěrečné řeči.

Chyby vytýkané soudem

Podle soudce znalec přečin spáchal hned dvakrát: poprvé, když nepravdivý posudek vypracoval, podruhé, když jeho závěry prezentoval v hlavním líčení. Jaké chyby udělal dle soudu znalec? Bylo jich více.

Podle soudu v rozporu s etikou i zákonnými povinnostmi znalce při vypracování znaleckého posudku vědomě neseznámil s kompletním spisovým materiálem a pominul tak zásadní důkazní prostředky, dále bez konzultace s relevantními odborníky činil závěry z oboru lékařství, v důsledku čehož v posudku prezentoval závěry, které jsou přinejmenším hrubě zkreslené.

Konkrétně se znalec neměl seznámit se spisovým materiálem, pominul kamerové záznamy nehody či policejní prověrky vykonané na místě.

Také v posudku dělal i závěry z odvětví soudního lékařství, což mu vůbec nepříslušelo.

Znalec sám v rozhovoru s novináři nevědomky přiznal i další chybu. To když sděluje, že „znalectví dělám 40 let, nepotřebuji žádné softwary, protože když vstřebám všechny vstupní údaje, tak se mi nehoda odvíjí před očima úplně jednoznačně, a ta nehoda se mi takto odvinula a ta nehoda nemohla prostě proběhnout jinak, než jak jsem ji odvodil já.“
To je pak jeho posudek nepřezkoumatelný. Soudce zde není od toho, aby znalci věřil. Když se soudci sejdou dva rozdílné posudky, tak nemůže věřit, tedy věřit jednomu a druhému ne. Postup znalce musí být přezkoumatelný a opakovatelný. Aby si i jiní dokázali udělat obdobný závěr sami.

Tři zásadní chyby znalce

Neseznámil se se všemi informacemi. Z toho plyne pro znalec poučení. Když píše znalec posudek v rámci soudního řízení, musí vždy prostudovat soudní spis. To práci znalce prodraží. Znalec stráví více hodin studiem podkladů. Je to však nutná nikoli postačující podmínka pro to, aby nebyl nařčen, že nevyužil všechny informace, které měl. U informací, které se obvykle pokládají za důležité (kamerové záznamy, policejní prověrky na místě) by znalec měl sdělit, jestli je využije nebo ne a proč. Aby ostatní pochopili, jak znalec uvažoval.

Druhou chybou znalce bylo, že ač znalec z oboru dopravy, vyjadřoval se k poranění, které vzniklo při autonehodě. Ševče drž se svého kopyta. Znalče drž se svého oboru. Stokrát může mít znalec z oboru doprava znalosti z lékařství. Zde nastupuje formalismus. Není znalcem z oboru lékařství, nemá se k tomu vyjadřovat.

A nakonec nestačí, že se znalci nehoda odvíjí před očima úplně jednoznačně. Posudek musí být přezkoumatelný. Znalec by měl používat nástroje (v tomto případě software), pomocí kterých si ověří svou teorii. Vysvětlí ji a dokáže ostatním, jak se situace odehrála. To znamená, že posudek je přezkoumatelný. Přezkoumatelný posudek je ochranou znalce. Pokud se znalec dopustí v přezkoumatelném posudku chyby, obvykle to není chyba úmyslná. Protože u úmyslné chyby není cílem znalce, aby se na ni přišlo. Což má zajistit nepřezkoumatelnost posudku.

Případ je poučením pro ostatní znalce, kterých chyb se mají rozhodně vyvarovat.

Lukáš Křístek

Rozhovor vyšel na serveru www.ceska-justice.cz.